Kazachstán: Parlament vyzývá k reformám pro komplexní obchodování s kryptoměnami mimo zvláštní ekonomickou zónu
Obchodování s kryptoměnami v Kazachstánu: Volání po reformě V nedávné politické výměně názorů Azat Peruaşev, vůdce menšinové strany AQ JOL a člen Madžílis, dolní komory kazašského parlamentu, naléhal, aby obchodování s kryptoměnami v Kazachstánu bylo vyjmuto ze zvláštní ekonomické zóny. Navzdory skutečnosti, že současné zákony povolují operace s digitálními aktivy pouze v Mezinárodním finančním centru Astana (AIFC), většina krypto transakcí probíhá v legální šedé zóně. Návrh na kryptobanku Peruaşev navrhl, aby Centrální banka Kazachstánu založila speciální „kryptobanku“ společně se soukromými bankami země. Tato instituce by mohla být právní platformou…

Kazachstán: Parlament vyzývá k reformám pro komplexní obchodování s kryptoměnami mimo zvláštní ekonomickou zónu
Obchodování s kryptoměnami v Kazachstánu: Výzva k reformě
V nedávné politické výměně názorů Azat Peruaşev, vůdce menšinové strany AQ JOL a člen Madžílis, dolní komory kazašského parlamentu, naléhal, aby obchodování s kryptoměnami v Kazachstánu bylo vyjmuto ze zvláštní ekonomické zóny. Navzdory skutečnosti, že současné zákony povolují operace s digitálními aktivy pouze v Mezinárodním finančním centru Astana (AIFC), většina krypto transakcí probíhá v legální šedé zóně.
Návrh na kryptobanku
Peruaşev navrhl, aby Centrální banka Kazachstánu založila speciální „kryptobanku“ společně se soukromými bankami země. Tato instituce by mohla poskytnout legální platformu pro obchodování s kryptoměnami a regulovat tak dohled, výměnu a ukládání digitálních aktiv. Zdůrazňuje, že taková banka by mohla převzít rozsáhlejší funkce a pravomoci, než je tomu u klasických bank.
Potřeba právní reformy
Poslankyně Ekaterina Smyshlyaeva také vyjádřila svůj názor a vyzvala k revizi předpisů pro digitální aktiva. Navzdory schválení současného zákona o digitálních aktivech na začátku roku 2023 poznamenává, že trh se od té doby výrazně změnil. Podle jejich názoru je přechod na další úroveň regulace nezbytný.
Podle Peruaşeva je v současné době asi 90 % krypto operací v Kazachstánu prováděno v legální šedé zóně. To podporuje podvody, nezákonné činnosti a daňové úniky. K řešení těchto výzev navrhuje, aby kryptobanka také zintenzivnila právní dohled nad burzami.
Zastaralé krypto zákony v Kazachstánu
Smyshlyaeva také obhajuje dekriminalizaci operací s digitálními aktivy mimo AIFC. Požaduje rozšíření infrastruktury pro tyto obchodní aktivity a zvýšení právní kontroly nad burzami.
K dnešnímu dni lze digitální aktiva v Kazachstánu obchodovat prostřednictvím burz, které jsou členy AIFC, jako jsou Binance a Bybit. Navzdory rostoucímu zájmu o digitální aktiva je jen málo Kazachstánu ochotno využít nabídky AIFC, protože podléhají zvláštním zákonům, které se vztahují pouze na zvláštní ekonomickou zónu.
Prezident Kazachstánu Kassym-Jomart Tokayev navíc během zasedání vlády v lednu 2023 zopakoval naléhavost vytvoření nového právního rámce pro obchodníky s kryptoměnami. Zdůraznil, že infrastruktura pro širší legální distribuci digitálních aktiv by měla být vytvořena co nejdříve a že finanční regulátoři se musí zabývat vytvořením vhodného legislativního rámce.
Závěr
Volání po reformách v oblasti obchodování s kryptoměnami v Kazachstánu je stále hlasitější. Zatímco právní rámec je v současnosti považován za zastaralý, vláda prosazuje modernizaci, která by mohla umožnit legální a transparentní využívání digitálních aktiv. Vytvoření kryptobanky a reforma stávajících zákonů by mohly pomoci posunout kryptoprůmysl v Kazachstánu na novou úroveň a zároveň minimalizovat rizika s tím spojená.